|
|
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe
Scholasterová, Viktorie ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zbývá studiem migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe. Nejdříve je pozornost upřena na teoretickou část spojenou s objasněním základních termínů, jakými jsou na příklad extracelulární matrix, migrace, konfokální mikroskopie, mesenchymální kmenové buňky nebo chemotaxe. Také je obsažen výčet a popis některých základních metod určených pro sledování migrace buněk a podrobnější popis metody transwell testu, který je zvolen pro experiment v praktické části této práce. Její součástí jsou protokoly jednotlivých kroků pro přípravu experimentu, postup zpracování dat získaných snímáním buněk konfokálním mikroskopem a popis výsledných hodnot konfluencí.
|
|
|
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe
Pošustová, Veronika ; Skopalík, Josef (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je ověření migrace mesenchymálních kmenových buněk na principu chemotaxe. První část této studie se zaměřuje na popis a vysvětlení celého migračního procesu. Další část popisuje řadu metod chemotaxe a vybrané studie zabývající se klinickými aplikacemi MSC v různých odvětvích medicíny a biomedicíny. V dalším kroku je popsána konfokální mikroskopie, která je použita pro získání dat. Experimentální část této práce je zaměřena na kultivaci MSC v buněčné laboratoři. Dále jsou navrženy dva experimenty. Za prvé se jedná o 2D experiment s adherentními buňkami pro chemotaxi, který využívá nástroj -Slide Chemotaxis. Za druhé je navržen a proveden Transwell migrační test. Nakonec jsou obrazy, získané konfokální mikroskopií, použity pro zpracování a vyhodnocení výsledků, které probíhalo v programovacím prostředí Matlab R2020a. Výstupem tohoto zpracování je zhodnocení konfluence buněk a vyhodnocení jejich migrace. Experimentální část byla dále optimalizována podle doporučených studií. Výsledky jsou shrnuty společně s návrhem na další optimalizaci metod buněčné migrace.
|
|
|
Vliv imunosuprese na buněčnou terapii u myšího modelu Alzheimerovy choroby
Gajdoš, Roman ; Jendelová, Pavla (vedoucí práce) ; Chmelová, Martina (oponent)
Alzheimerova choroba je chronické, progresivní, neurodegenerativní onemocnění. Patří mezi nejčastější typ demence a ve světě bývá statisticky pátou příčinou mortality. Nejčastějšími morfologickými markery jsou nesolubilní β amyloidní plaky, hyperfosforylované tau proteiny a tvorba neurofibrilárních klubek. Mezi projevy této choroby patří amyloidová angiopatie, narušení synaptického přenosu neuronů a následná apoptóza, zhoršení kognitivních funkcí a atrofie mozku. Ze studií vyplývá, že podávání mesenchymálních kmenových buněk (MSC) má imunomodulační účinky a může redukovat tvorbu a ukládání β amyloidu, což může vést ke zlepšení kognitivních funkcí. V preklinických studiích, které jsou prováděny na transgenních myších a často využívají xenotransplantátů, je používána imunosuprese, která může mít řadu vedlejších pozitivních i negativních efektů a ovlivnit tak výsledky experimentu. Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má imunosuprese na experimentální terapii MSC v různých časových etapách progrese AD (model 3xTg). Do jaké míry a při jakých kombinacích ovlivní efekt podaných buněk, délku jejich přežívání, mortalitu experimentálních zvířat a změny na buněčné úrovni. Rovněž jsme posoudíili, zdali je pro buněčnou terapii imunosuprese nezbytná. Naše výsledky ukázaly, že opakované podání MSC z...
|
|
|
Role extracelulární matrix v biologii mesenchymálních kmenových buněk
Šimková, Zuzana ; Chudíčková, Milada (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vzájemné vztahy mesenchymálních kmenových buněk a extracelulární matrix, jejich komunikaci a poukázat na jejich důležitost v živém těle. V první části se tato práce zaměřuje na popis extracelulární matrix, jejích komponent a vlastností. Rozebírá se její komunikace s okolními buňkami, jak pomocí receptorů, tak i enzymů. V další části jsou popsány mesenchymální kmenové buňky, jakožto významní producenti složek extracelulární matrix, která je zároveň rozhodující složkou niky kmenových buněk, prostoru, který obklopuje a chrání kmenové buňky a ovlivňuje jejich další osud. Poslední část formou příkladů popisuje možnosti využití diferenciačního potenciálu a parakrinní sekrece MSC v terapii a rovněž popisuje možná rizika, která jejich použití přináší.
|
|
|
Mesenchymal stem cells and their regenerative and immunomodulatory potential
Brychtová, Michaela ; Lysák, Daniel (vedoucí práce) ; Horák, Vratislav (oponent) ; Raška, Milan (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky a jejich regenerační a imunomodulační potenciál Abstrakt Mesenchymální kmenové buňky (MSCs) dokáží mnoha způsoby podpořit regeneraci tkání, což je, spolu s jejich imunomodulačním potenciálem, dělá slibným buněčným typem pro léčbu širokého spektra onemocnění. Probíhající výzkum prokázal, že aplikace MSCs do organismu je bezpečná, ale popisovaný efekt na pacienty není příliš přesvědčivý. V této práci jsme se soustředili na objasnění role MSCs v regeneraci životně důležitých orgánů, srdce a jater, jejichž rozsáhlé poškození je život ohrožující pro pacienty a jakékoli zlepšení současných terapeutických možností by mohlo zachránit mnoho životů. Podobná situace je u pacientů s nemocí typu reakce štěpu proti hostiteli (GVHD), kde by se mohly prospěšně uplatnit imunomodulační vlastnosti MSCs. Role MSCs v regeneraci srdce byla zkoumána v in vitro experimentech. Primární kardiomyocyty (CMCs) izolované z dospělého prasete byly ko-kultivovány s prasečími MSCs a po 3 dny, byly sledovány a měřeny jejich morfologické a funkční vlastnosti (kontrakce, vápníkové proudy, respirace). MSCs prokázaly podpůrný efekt na přežívání CMCs, což bylo obzvláště významné ve 3. dni experimentu, kdy se v ko-kultuře vyskytovalo významně více živých CMCs se zachovanými morfologickými i funkčními vlastnostmi. Vliv...
|
|
|
Studium migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe
Scholasterová, Viktorie ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zbývá studiem migrace mesenchymálních kmenových buněk v extracelulárním matrix na principu chemotaxe. Nejdříve je pozornost upřena na teoretickou část spojenou s objasněním základních termínů, jakými jsou na příklad extracelulární matrix, migrace, konfokální mikroskopie, mesenchymální kmenové buňky nebo chemotaxe. Také je obsažen výčet a popis některých základních metod určených pro sledování migrace buněk a podrobnější popis metody transwell testu, který je zvolen pro experiment v praktické části této práce. Její součástí jsou protokoly jednotlivých kroků pro přípravu experimentu, postup zpracování dat získaných snímáním buněk konfokálním mikroskopem a popis výsledných hodnot konfluencí.
|
|
|
Vliv peptidů na osteogenní diferenciaci mesencyhmálních kmenových buněk
Lukášová, Věra
Vytvořením bioaktivního buněčného nosiče napodobujícího vlastnosti kostní ECM by bylo možné navodit osteogenní diferenciaci mesenchymálních kmenových buněk nejen za pomoci osteogenních suplementů, ale právě díky diferenciačním peptidům aktivujícím vhodné signální dráhy vedoucí k diferenciaci buněk. Cílem práce bylo ověření efektu vybraných diferenciačních peptidů na adhezi, metabolickou aktivitu, proliferaci a osteogenní diferenciaci prasečích MSC. Byly vybrány čtyři peptidy s aminokyselinovou sekvencí DGEA, IAGVGGEKSGGF, GQGFSYPYKAVFSTQ a KIPKASSVPTELSAISTLYL. Tyto peptidy byly, popořadě, odvozeny ze sekvencí vázajících buněčné receptory z kolagenu I, kolagenu III, kostního morfogenetického proteinu 7 (BMP-7) a z BMP-2. Připraveny byly buněčné nosiče z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), což je biokompatibilní a biodegradabilní polymer vhodný pro kultivaci buněk. V průběhu experimentu byly buňky na takto připravených nosičích kultivovány tři týdny. K buňkám byly přidávány různé koncentrace diferenciačních peptidů. V případě kultivace buněk v bazálním médiu s přídavkem diferenciačních peptidů nebyl pozorován vliv na adhezi, metabolickou aktivitu či proliferaci prasečích mesenchymálních kmenových buněk. Pouze v případě skupin s použitými peptidy odvozenými z BMP-2 a BMP-7 bylo pozorováno vyšší množství...
|
|
|
Limbal stem cell transplantation and their utilization for ocular surface reconstruction.
Lenčová, Anna ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Cíle: Deficit limbálních kmenových buněk (LSC) patří mezi nejzávažnější onemoc- nění povrchu oka. Cílem dizertační práce bylo studium obnovy poškozeného povrchu oka. Proto byla zavedena limbální transplantace v experimentálním myším modelu. Byla provedena izolace LSC, přenos LSC a mesenchymálních kmenových buněk (MSC) izolovaných z kostní dřeně na nanovláknových nosičích na povrch poškozeného oka u myší a u králíků. Materiály a metody: U myší BALB/c byla provedena syngenní, alogenní a xenogenní limbální transplantace. Po transplantaci byla sledována doba přežívání štěpů, imunitní reakce a účinky monoklonálních protilátek (mAb) (anti-CD4 a anti-CD8). Myší LSC byly rozděleny pomocí centrifugace na Percollovém gra- dientu a následně byla provedena analýza povrchových znaků LSC pomocí PCR a průtokové cytometrie. Na myším a králíčím modelu byly přenášeny LSC a MSC pomocí nanovláknových nosičů na poškozený povrch oka. Byl sledován in vitro růst buněk na nosičích, pooperační zánětlivá reakce a přežívání buněk na povrchu oka po přenosu nosičů. Výsledky: K odhojení alogenních limbálních štěpů došlo promptně a v průběhu rejekce převažovala Th1 imunitní odpověď (IL-2, IFN-γ)...
|
|
|
Natural biomaterials and mesenchymal stem cells in regeneration of spinal cord injury
Kekulová, Kristýna ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Filová, Elena (oponent)
Poranění míchy je závažné trauma a navzdory intenzivnímu výzkumu stále neexistuje účinná léčba pro pacienty. Cílem této dizertační práce je studium nových možností terapie míšního poranění na zvířecích modelech. Zaměřili jsme se na využití přírodních materiálů, kmenových buněk, genovou terapii a možnost kombinace těchto přístupů. Byl zkoumán efekt materiálů na bázi extracelulární matrix (ECM) připravených decelularizací prasečí míchy a prasečího močového měchýře na regeneraci tkáně po akutní hemisekci míchy. Dalším testovaným materiálem byl hydrogel na bázi kyseliny hyaluronové modifikovaný RGD adhesivním peptidem aplikovaný do léze po akutní a subakutní míšní hemisekci. Ukázali jsme, že oba typy biomateriálů pozitivně ovlivnily regeneraci míšní tkáně tím, že umožnily přemostění léze a podpořily vrůstání axonů. ECM hydrogely navíc podporovaly vrůstání cév do místa poškození. Kombinace hydrogelů s mesenchymálními kmenovými buňkami izolovanými z lidského pupečníku (hWJ-MSCs) měla synergický efekt, ale vzhledem k tomu, že do hydrogelů bylo možné inkorporovat pouze omezené množství buněk, nebyl tento efekt spojený se zlepšením motorických schopností. Limitací testovaných hydrogelů na bázi ECM je rychlá degradace materiálu, která neumožní plnohodnotnou obnovu poškozené tkáně. Další část práce je...
|
|
|
Náhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů v sepsi: patofyziologické a léčebné aspekty
Martínková, Vendula ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Charvát, Jiří (oponent)
Infekční nemoci jsou celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jeden z nejvážnějších a současně jeden z nejobtížněji léčitelných stavů současné medicíny. Sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. Dosud neexistuje kauzální léčba. Díky významnému prohloubení znalostí pato/fyziologických mechanismů sepse je možné modelovat nové preklinické experimenty k ověření účinnosti a bezpečnosti nových terapeutických postupů. Nezastupitelnou roli mají velké animální experimenty progresivní sepse využívající prase domácí. Dlouholeté zkušenosti s tímto modelem a podobnost s člověkem umožňují realizaci složitých experimentů s potenciálem relevantní translace výsledků do následných humánních klinických studií. Cílem této dizertační práce bylo vyhodnotit na klinicky relevantním modelu 1) účinnost a bezpečnost mimotělní membránové oxygenace v případě refrakterního vazoplegického septického šoku; 2) přínos dvou inovativních léčebných přístupů v léčbě sepse: a) intravenózní aplikace mesenchymálních buněk a b) aktivace neuroinflamatorního reflexu stimulací bloudivého nervu.
|
host ::
RSS.